MEDSOFT 2018

-->

		KOMPLETNÍ SBORNÍK

		OBSAH
		PREDIKCE BUDOUCÍCH POČTŮ POJIŠTĚNCŮ VZP ČR – DATA, METODIKA A VÝSLEDKY ČR Jaromír Běláček
		ANOTACE: Cílem příspěvku je představit již aplikované metodické koncepty a aktuální výsledky predikce budoucích počtů pojištěnců VZP ČR (podle věku a pohlaví), které by měly být východiskem úvah o budoucí solventnosti a profitabilitě největší zdravotní pojišťovny v ČR i v České republice jako celku... Více V rámci nám dostupných datových zdrojů jsme analyzovali časové řady počtů pojištěnců VZP za roky 2002-2017 v každém kvartální období a datové zdroje možných vysvětlujících proměnných. Vzhledem k majoritním podílům VZP na trhu zdravotního pojištění v ČR (ve většině věkových skupin vyšším než 50%) byly do předpovědních modelů zavzaty časové řady počtů obyvatel ČR z demografických projekcí ČSÚ r. 2013. Klíčová slova: počty zdravotních pojištěnců podle pohlaví a věku, regresní modely extrapolace časových řad, projekce obyvatelstva ČR, přeregistrace pojištěnců, adaptivní řídící procesy Skrýt
		ABSTRACT: The aim of this contribution is to introduce the applied methodological concepts and the current results for forecasting the numbers of insured person in VZP insurance company (by age and sex), which should be the base of her future solvency and profitability, and in the Czech Republic as a whole. More Keywords number of health insured persons by gender and age, regression models for extrapolation of time series, population projections, new registration of insured, adaptive management processes Hide
		ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ ČR Jiří Borej
		ANOTACE: Základní infrastrukturou elektronizace zdravotnictví je myšlen soubor informačních systémů a datových zdrojů, které poskytují centrálně sdílené služby garantované státem. Článek se odkazuje na klíčové procesy ve zdravotnictví, jejichž elektronizace tyto služby vyžaduje a uvádí sadu pravidel, kterými se bude rozvoj centrálně budované infastruktury řídit. Cílem článku je znázornit vzájemnou provázanost infrastrukturních služeb a poukázat na potřebu koordinace při přípravě a tvorbě nových elektronizovaných agend a tomu odpovídajících informačních systémů.... Více Důraz je kladen na využívání informačních zdrojů resortu zdravotnictví a datové základny České republiky. Infrastruktura elektronického zdravotnictví je sada komponent, které slouží pacientům a účastníkům v systému zdravotnictví, aby mohli v elektronickém světě využívat elektronické služby a usnadnili si tak komunikaci při zajišťování jejich běžných agend, styku s poskytovateli zdravotních služeb a organizacemi spravující jejich zdravotní data. Článek uvádí a akcentuje klíčové komponenty architektury, které jsou základem pro rozvoj elektronizace a vztahuje je prioritám stanovených akčním plánem elektronizace. Klíčová slova: Skrýt
		CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA V ČR – VYMEZENÍ OKRUHU KOMPETENCÍ POTŘEBNÝCH PRO VÝKON KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH ČINNOSTÍ Helena Bouzková
		ANOTACE: Příspěvek informuje o Koncepci celoživotního vzdělávání (CŽV) knihovníků v České republice. Tato je součástí Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020. Koncepce CŽV a její naplňování v praxi s možným zavedením systému akreditovaného celoživotního vzdělávání profesionálních knihovníků a informačních specialistů a uplatnění dalších nástrojů – Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací, umožní zvyšovat odbornou úroveň pracovníků lékařských a dalších typů knihoven. Více Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, veřejné knihovny, knihovnicko-informační služby, lékařské knihovny, lékařský knihovník, kompetence Skrýt
		LIFE-LONG LEARNING OF MEDICAL LIBRARIANS IN THE CZECH REPUBLIC AND DEFINITION OF THEIR COMPETENCIES FOR LIBRARY INFORMATION SERVICES ABSTRACT: Activity of life-long learning framework of librarians in the Czech Republic is discussed. This activity is one part of framework of development of the libraries in the Czech Republic for the period 2017-2020. Implemetation of this strategy is main goal for the next period for libraries including medical libraries. More Keywords: Life-long learning - public libraries- library information services- medical libraries- medical librarian- health science librarian Hide
		UMĚLÁ INTELIGENCE V MEDICÍNĚ Jan Hendl
		ANOTACE: Termín umělá inteligence (AI) je aplikovatelný k široké škále postupů v medicíně, jako jsou robotika, medicínská diagnostika, medicínská statistika a humánní biologie. AI (a robotika) zcela mění prostředí medicíny a zdravotní péče. Vlna inovací transformuje proces klinického rozhodování, monitorování pacientů a péče, mění i přístup zdravotní péče o celou populaci (preventivní péče). Tyto změny také budou měnit role ošetřujícího personálu. Bude se měnit potřebné vzdělání a dovednosti. AI uvolní kliniky pro ostatní typy práce, což jim umožní více se věnovat smysluplné péči o pacienta. Příspěvek upozorňuje na trendy a perspektivy uplatnění umělé inteligence v medicíně. Více Klíčová slova: umělá inteligence, robotika, definice, aplikace Skrýt
		ACID-BASE EQUILIBRIUM MODELING BASED ON THE BALANCE CONCEPT Jiří Kofránek, Filip Ježek
		ABSTRACT: Two approaches are applied to the clinical evaluation of acid-base equilibria: one is the traditional “Danish school” approach of Siggaard-Andersen et al., the other is the “modern” approach by Stewart and Fencl. The two theories are interlinked by what is called the balance approach, described in detail in [1]. A simulation model can be applied in order to model various pathogeneses of acid-base disorders and to monitor their manifestations from both the traditional and the modern acid-base theory aspects. Více Key words: Acid-base equilibrium, Balance approach, Danish school of acid-base equilibrium, Model, Stewart’s theory Skrýt
		MODELOVÁNÍ EHEALTH PROCESŮ V POMOCÍ HIERARCHICKÝCH STAVOVÝCH AUTOMATŮ (STATECHARTS) Jiří Kofránek, Jiří Berger, Jiří Polák, Adam Vojtěch
		ANOTACE: Při návrhu informačních systémů pro eHealth je podstatné dobře popsat strukturu procesů navrhovaných systémů. Modely využívající hierarchické stavové automaty (statecharts) jsou efektivním nástrojem pro jejich dynamický popis a následnou simulaci, která je podkladem interdisciplinárního porozumění mezi architekty informačních systémů, lékaři a tvůrci legislativy. Dobře navržené procesy umožní vyhnout se chybám v navrhované architektuře i nezbytné legislativní podpoře, které se později těžko napravují. Více Klíčová slova: Skrýt
		MODELOVÁNÍ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY PODLE BILANČNÍHO PRINCIPU Jiří Kofránek, Filip Ježek
		ANOTACE: V klinickém hodnocení acidobazické rovnováhy se dnes uplatňují dva přístupy. Tzv. klasický přístup „dánské školy“ Siggaard-Andersena a jeho spoluautorů a tzv. moderní přístup dle Stewarta a Fencla. Bilanční přístup, o kterém jsme hovořili na minulém semináři MEDSOFT, obě teorie propojuje. Pomocí simulačního modelu je možné simulovat různé patogeneze acidobazických poruch a sledovat jejich projevy jak z pohledu klasické, tak i moderní teorie acidobazické rovnováhy.... Více Klíčová slova: acidobazická rovnováha, bilanční přístup, Dánská škola acidobazické rovnováhy, model, Stewartova teorie Skrýt
		MODELY CIRKULACE A PŘENOSU KREVNÍCH PLYNŮ PRO LÉKAŘSKOU VÝUKU Jiří Kofránek, Martin Tribula, Pavol Privitzer
		ANOTACE: Výukové modely cirkulace a přenosu krevních plynů umožňují názorně demonstrovat dynamické propojení regulačních smyček a jejich projevy při nejrůznějších patogenezích poruch kardiorespiračního systému. Jejich nasazení ve výuce mediků prokázalo jejich vysokou pedagogickou účinnost.... Více Klíčová slova: simulace, simulátor, výuka, modely, cirkulace, přenos krevních plynů Skrýt
		VOLNÉ SDÍLENÍ ODBORNÝCH ČLÁNKŮ – SCI-HUB PIRÁTSTVÍ NEBO TREND? Jiří Kofránek, Richard Papík
		ANOTACE: Informační technologie zásadně mění dosavadní způsob publikování odborných sdělení i vydavatelské obchodní modely. Prudce se rozšiřuje podíl open-source časopisů. Zároveň vznikají komunity, jejíž členové si vzájemně vyměňují publikované články a obcházejí tak placené časopisecké přístupy. Vznikají také i pirátské komunity, které zásadním způsobem narušují autorská práva vydavatelů – jako např. Sci-Hub, těžko se ale tomu dá bez přispění tvrdých restrikčních opatření garantovanými státem zamezit.... Více Ve vědecké komunitě tak vzniká obdobná situace, jako i v minulosti s pirátským kopírováním písní a filmů. Řešením v budoucnu nebude tvrdá restrikce, ale změna vydavatelské obchodní politiky. Klíčová slova: internet, časopisy, impact factor, open source, Sci-Hub, pirátství Skrýt
		ON-LINE TUTORIÁLY V UŽIVATELSKÉ PODPOŘE KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÝCH KNIHOVNÁCH ČR Eva Lesenková, Klára Mašková
		ANOTACE: Tutoriály umožňují uživateli rychlý a efektivní návod pro orientaci ve zvoleném tématu a získání velkého množství dovedností a zkušeností během krátké doby a bez učitele. Cílem příspěvku je upozornit na různé formy a témata, kterým se online tutoriály v českých zdravotnických knihovnách věnují a představit jejich přehled. Tento příspěvek vychází z bakalářské práce, která byla obhájena v lednu 2018 na ÚISK FF UK pod názvem “Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven”, jejíž součástí byla analýza četnosti využívání jednotlivých forem tutoriálů [3]. Analýza ukázala, že nejčastěji jsou používány screenshoty, slidecasty a videa.... Více Z hlediska obsahu byly tyto tutoriály rozděleny do pěti tematických skupin, v kterých dominovalo zpracovávání elektronických informačních zdrojů a vyhledávání. Vlastní tutoriály vytvářelo a na webových stránkách prezentovalo pouze devět zdravotnických knihoven (z celkového počtu 124) a dalších pět knihoven odkazovalo na tutoriály z externích zdrojů. Rozmanitost knihovnicko-informačních služeb knihoven může vést k jejich nepřehlednosti a znesnadnit tak uživatelům jejich využívání. Tutoriály mohou nejen pomoci uživateli v orientaci a knihovnám v propagaci různých typů služeb, ale plní především funkci vzdělávací. Jejich tvorba se s novými technologiemi stává čím dál tím jednodušší, je však důležité správně zvolit jejich formu. Každá z forem má své klady a zápory, každá je vhodná k jinému účelu. Sami uživatelé pak mohou mít různé preference ve způsobech učení, tudíž je možné využít více forem tutoriálů k jednomu tématu. Národní lékařská knihovna od roku 2010 ve spolupráci s UK provozuje e-learningové kurzy pro neformální vzdělávání lékařských knihovníků. Od roku 2018 se tyto kurzy, na které si již uživatelé zvykli ve formě využívající multimediální prvky, rozšíří o další novinku: on-line tutoriály. Klíčová slova: zdravotnické knihovny, instrukce v knihovnách, vzdělávání uživatelů, tutoriály Skrýt
		ONLINE TUTORIALS - SUPPORT FOR USERS OF LIBRARY AND INFORMATION SERVICES IN MEDICAL LIBRARIES OF THE CZECH REPUBLIC ABSTRACT: Tutorials allow users to quickly and effectively gain orientation in the chosen topic and gain a great deal of skills and experiences in a short amount of time and without a teacher. The aim of this paper is to highlight the different forms and themes that the online tutorials in Czech medical libraries use and to present their overview. This paper is based on the bachelor thesis, which was defended in January 2018 at Institute of information studies and librarianship, Charles University under the title "Tutorials analysis for searching in information resources of Czech medical libraries", which included frequency analysis of use of individual forms of tutorials [3]. Analysis has shown that screenshots, slidecasts and videos are the most commonly used. In terms of content, these tutorials were divided into five thematic groups, dominated by electronic information resource processing and search. Only nine medical libraries (out of a total of 124) use their own tutorials on their websites, and five other libraries referred to tutorials from external sources. More The diversity of informational services in each library can lead to confusion and make it difficult for users to use tutorials. Tutorials are helpful for user’s orientation and also library self-promotion, but they primarily fulfil their educational function. Their creation is getting easier with new technologies, but it is important to choose their form properly. Each of the forms has its advantages and disadvantages, each being suitable for different purpose. Users themselves may have different preferences in learning, so it is possible to use multiple forms of tutorials on one topic. Since 2010, the National Medical Library, in cooperation with the Charles University, has been running e-learning courses for informal education for medical librarians. Starting in 2018, these courses, which users have become adapted to using multimedia features, will be expanded to include a new addition: on-line tutorials. Keywords: Medical libraries, User Education, Tutorials Hide
		DOSTUPNOST MEDICÍNSKÝCH ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE Lenka Maixnerová
		ANOTACE: V roce 2017 byl zahájen projekt CzechElib, jehož cílem je zlepšit přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ) v ČR. V rámci organizační struktury Národní technické knihovny vzniklo národní centrum CzechElib. Centrum zajišťuje výběr EIZ, kterým bude poskytnuta centrální finanční podpora, provádí výběrová řízení na dodavatele EIZ, sjednává licenční smlouvy a vlastní nákup. Členy projektu jsou vysoké školy, výzkumné ústavy, knihovny a nemocnice. Jedním z členů je i Národní lékařská knihovna, která zajišťuje přístup k EIZ pro obor lékařství a zdravotnictví. Z dalších institucí, zajišťujících přístup k medicínským EIZ to jsou: 9 nemocnic, 11 výzkumných ústavů a 13 univerzit.... Více Centrální finanční podporu mohou získat pouze instituce, které byly schváleny jako výzkumné organizace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Centrum zajišťuje pouze EIZ, o které mají zájem minimálně 3 instituce. Prostřednictvím CzechElibu bylo pro rok 2018 zajištěno přibližně 13 všeobecných EIZ (včetně 2 citačních) a 17 EIZ zaměřených na lékařské vědy. Všechny zdroje jsou zahraniční. Přístup k EIZ je vždy ošetřen licenčními smlouvami, některé zdroje mohou využívat pouze zaměstnanci instituce, akademická obec, studenti nebo všichni registrovaní uživatelé, vždy by měla být možnost tzv. walk-in users na místě samém. Možnost vzdáleného přístupu do medicínských EIZ pro širokou veřejnost zajišťují zejména odborné knihovny (Národní lékařská knihovna, Národní technická knihovna, Knihovna Akademie věd ČR), u některých i Univerzita Karlova. Na vzorku 50 časopiseckých titulů s nejvyšším impact factorem pro obor lékařské vědy byla ověřena jejich dostupnost v ČR. Obdobně byla ověřena dostupnost základních časopisů pro obory: všeobecné lékařství, pediatrie a diabetologie. Dostupnost byla ověřována v CzechElibu, v portálu Medvik, v EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) a ve VPK (Virtuální polytechnická knihovna). Klíčová slova: elektronické informační zdroje, lékařství, knihovny, CzechElib, přístup k informacím, Česká republika Skrýt
		ACCESSIBILITY OF MEDICAL ELECTRONIC INFORMATION RESOURCES IN THE CZECH REPUBLIC ABSTRACT: The CzechElib is project, which aims to improve access to the electronic information resources (EIR) in the Czech Republic. The project was started in the year 2017. The National Center for Electronic Information Resources - CzechElib was established as part of the organizational structure of the National Technical Library. The center provides a selection of EIR, which receive central financial support, conducts tenders for suppliers of EIR, negotiates license agreements, and purchases. Members of the project are universities, research institutes, libraries and hospitals. One of the members is the National Medical Library, which provides access to the medical EIR. Other institutions providing access to medical EIR are: 9 hospitals, 11 research institutes and 13 universities. More Institutions have to be approved as research organization so can receive central financial support. The center only provides EIZ, which is interested in at least 3 institutions. Through the CzechElib, approximately 13 general EIR (including 2 citation databases) and 17 EIR focused on medical sciences, were provided for the year 2018. All resources are foreign. Access to EIR is always covered by license agreements; some sources can only be used by institution staff, academics, students, or all registered users. EIR have walk-in user access. The possibility of remote access to medical EIR for the general public is ensured especially by special libraries (National Medical Library, Library of the Czech Academy of Science, National Technical Library), some in the Charles University as well. A sample of 50 periodicals with the highest impact factor in the field of medical science were checked for availability in the Czech Republic. Similarly, the availability of basic journals for the fields of general medicine, pediatrics and diabetology has been verified. Availability has been verified in CzechElib, Medvik, EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) and VPK (Virtual Polytechnical Library). Keywords: electronic information resources, medicine, libraries, CzechElib, access to information, Czech Republic Hide
		DEFINICE SOUKROMÍ PACIENTA V ELEKTRONICKÝCH ZDRAVOTNÍCH ZÁZNAMECH Marek Mateják, Libor Seidl, Michal Potůček
		ANOTACE: Elektronizace zdravotnictví je trend, který se už nedá zastavit. Výhody automatického zpracování a poskytování zdravotních záznamů často zastiňuje fakt, že se jedná i o údaje osobní a citlivé. Tedy jejich zpracování a sdílení by mělo být řízeno zabezpečeně, a to výhradně akceptováním všech souhlasů od pacienta = vlastníka těchto zdravotních dat. V neposlední řadě by pro každou podezřelou operaci nad účtem pacienta nebo s jeho osobními a citlivými údaji mělo být vždy možné zjistit čas a identitu přistupujícího živatele.... Více Klíčová slova: pacientský souhlas, citlivé osobní zdravotní údaje, sdílení zdravotních záznamů, elektronické zdravotní záznamy Skrýt
		KOMERČNÍ CLOUD, ALTERNATIVA NEBO BUDOUCNOST? Jiří Navrátil, Pavel Pečiva
		ANOTACE: Ve zdravotnictví, stejně jako v jiných oborech, se výpočetní technika a internet staly jejich integrální součástí. Počet aplikací, které používají VT, dramaticky narůstá. IS v nemocnicích jsou dnes velice komplexní systémy, které mají své koncové body na každém pracovišti. Umožňují dokonalou evidenci událostí, výměnu a sdílení dat i jejich archivaci pro budoucí potřeby. V nemocnicích výrazně roste i počet instalovaných diagnostických přístrojů, které poskytují informace v obrazové formě.... Více Data, která představují jeden snímek, jsou dnes několikanásobně větší než v minulosti. Roste i počet vyšetření. Co se dnes jeví jako akutní problém, je nárůst objemu a uchovávání dat. Bude výpočetní technika instalovaná v nemocnicích postačovat na pokrytí stále narůstajících potřeb? Jednou z aktuálních otázek budoucnosti jistě bude, jak zajistit udržitelnost a rozvoj těchto systémů. Nebude jedním z řešení použití externích služeb, např. komerčních cloudů, které nabízejí nejen dostatečné kapacity pro zpracování, ale i uložení dat? Klíčová slova: CESNET, GEANT, Internet, cloud, IaaS, PaaS, SaaS Skrýt
		OD INFORMACÍ KE ZNALOSTEM: MEDICÍNSKÉ INFORMACE V DATABÁZÍCH I V ROZHODOVACÍCH SYSTÉMECH Alexandra Polášková, Tatjana Dostálová, Lubomír Štěpánek, Pavel Kříž, Jitka Feberová, Richard Papík
		ANOTACE: Informace, resp. vědecké informace v informačních systémech se přesouvají do systémů vyšší kategorie, např. znalostních a rozhodovacích. Velmi dobře znázorňuje tuto záležitost tzv. 4S Haynesova pyramida. Kategorizace a efektivita přístupu k medicínským informacím. Případová oblast: stomatologie a systémy podpory klinického rozhodování.... Více Klíčová slova: vědecké lékařské informace, vědecké informace, databáze, rozhodovací systémy, evidence-based medicine Skrýt
		MKN-10 – AKTUALIZACE 2018 A STRUKTUROVANÝ OBSAH KLASIFIKACE Petra Przeczková, Dalibor Slovák, Miroslav Zvolský
		ANOTACE: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, dále jen MKN, (v originále International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems) je publikace spravovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která kodifikuje systém označování a klasifikace lidských onemocnění, poruch, zdravotních problémů a dalších příznaků, situací či okolností.... Více Původně vznikla publikace v roce 1893 jako Klasifikace příčin úmrtí a jejím cílem bylo umožnit mezinárodní srovnání záznamů o úmrtích. WHO převzala odpovědnost za klasifikaci roku 1948 a počínaje šestou revizí klasifikace, o níž jednala v roce 1949 konference v Paříži, započala přeměna klasifikace v univerzální seznam diagnóz. Klasifikace se postupně stala všestrannou pomůckou např. pro řízení zdravotní politiky nebo při vykazování péče zdravotním pojišťovnám a obdobným platebním systémům. 43. plenární zasedání Světového zdravotnického shromáždění WHO se usneslo přijmout MKN ve znění desáté decenální revize s novým názvem „Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů“ (MKN-10) s účinností od 1. 1. 1993. V České republice probíhaly přípravy na použití MKN-10 ve spolupráci s řadou odborníků, včetně zástupců českých odborných společností, a klasifikace nabyla platnosti od roku 1994. V roce 2004 vydala WHO druhé aktualizované vydání MKN-10, na jehož základě vznikla druhá aktualizovaná verze českého vydání MKN-10, v roce 2016 pak vydala zatím poslední vydání, ze kterého vychází i aktualizovaná verze překladu MKN-10 pro rok 2018. Klíčová slova: Skrýt
		K PROBLEMATICE NÁKLADOVÉ EKVITY FUNKCIONALIT: JE E-HEALTH OPRAVDU V NEVÝHODĚ? Miroslav Přádka
		ANOTACE: K evergreenům kritiky funkcionalit e-Health patří i jejich domnělé vyšší provozní náklady. Z pohledu způsobů úhrady provozních nákladů e-Health a non-e-Health funkcionalit je pak výrazným argumentem ekvita příslušných úhrad, a to zvláště v případě účasti veřejných finančních prostředků. Příspěvek se zabývá možnostmi posouzení nákladové ekvity u vybraných funkcionalit e-Health.... Více Klíčová slova: e-Health, implementace, ekvita úhrad Skrýt
		ABSTRACT: Expected increase of operating costs of e-Health functionalities is often criticized. Equity of public fundings related to e-Health and non-e-Health functionalities could be an important argument. Article describes the possibilities of assessment of operating costs equity in selected e-Health funcionalities. More Keywords: e-Health, implementation, equity of payments. Hide
		VYUŽITELNOST A VÝZNAM DAT EXTERNÍHO HODNOCENÍ KVALITY: NÁKLADY PROCESU ŘÍZENÍ KVALITY A SOUVISEJÍCÍ DOPADY DO NÁKLADŮ NÁSLEDNĚ INDIKOVANÉ LÉČBY – REFLEXE LET 2015–2017 Miroslav Přádka, Jana Benčíková, Ludmila Hermannová
		ANOTACE: K nástrojům standardizace procesů lze použít také periodické externí hodnocení kvality, které je zdrojem dat jak o jednotlivých účastnících hodnotícího procesu, tak i zdrojem průřezových informací o hodnoceném procesu u všech účastníků hodnocení. Příspěvek se zabývá možnostmi využití získaných dat z procesu externího hodnocení kvality stanovení nádorových markerů karcinomů prsu bioptickou laboratoří za uplynulé období let 2015–2017.... Více Klíčová slova: external quality assessment, karcinom prsu, marker Skrýt
		ABSTRACT: Periodic external quality assessment (EQA) can be used as the tool for process standardization as well as the source of data about EQA participants. Article describes the use of available data coming from EQA process centered towards breast tumor markers examined by bioptic lab in the period of 2015-2017. More Keywords: external quality assessment, breast cancer, marker. Hide
		NOVÝ WEBOVÝ PORTÁL A WEBOVÉ SLUŽBY PRO PREZENTACI MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ (MKN) Michal Reimer, Anna Schlenker, Martin Komenda, Miroslav Zvolský
		ANOTACE: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN) je publikace založená na kodifikaci a klasifikaci onemocnění, poruch, příznaků či zranění, které jsou strukturovaně hierarchicky zařazené do jednotlivých kapitol a podkapitol v závislosti na typu onemocnění a je jim přiřazeno kódové označení usnadňující identifikaci pojmu ve struktuře.... Více MKN spravuje Světová zdravotnická organizace, která zajišťuje vydávání nových verzí obsahujících opravy, vylepšení a doplnění tohoto klasifikátoru. MKN v současné 10. revizi slouží jako mezinárodní standard pro zaznamenávání (kódování) diagnóz. S přicházející 11. revizí, jejímž hlavním přínosem je rozšíření množství obsažených informací o jednotlivých pojmech například o detailnější popis onemocnění, stupnici závažnosti, popis symptomů či navrhované léčebné postupy se násobně zvyšuje potenciál této klasifikace jako informačního zdroje a nástroje pro práci se zdravotnickými daty. Cílem naší práce je vytvoření nového webového portálu, který bude sloužit jako nástroj pro prezentaci informací obsažených v MKN a vlastní kódování. Tento portál by měl být schopen po přijetí vstupních dat, ať už ve formě vyhledávaného názvu, kódu či názvu kapitol, klasifikaci prohledat a zobrazit veškeré nalezené výsledky – záleží pak jen na uživateli, do jaké míry specifikuje své vyhledávání. S touto specifikací by měla být uživateli nápomocná intuitivní realtimová nápověda, která při vyhledávání doporučí pravděpodobný hledaný výraz. Cílem je získání co největšího množství informací k danému pojmu, které by zároveň díky struktuře a kódovému označením bylo možné jednoznačně zařadit a velmi snadno a intuitivně i zpětně získat dané informace při znalosti pouze tohoto kódu, což by velmi usnadnilo kódování klinických dat, s čímž se setkáváme například při vykazování zdravotní péče, vedení zdravotnických statistik, či uchovávání zdravotnických záznamů a dat. Klíčová slova: Mezinárodní klasifikace nemocí, zdravotnické klasifikátory Skrýt
		ABSTRACT: International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD) is a publication based on codification and classification of diseases, injuries, symptoms and causes of deaths, that are sorted into specific chapters based on several conditions like specific types of diseases or location in body on which disease is based, and each one is given specific code used for identification in this structure. More ICD is currently maintained by World Health Organization (WHO), which is responsible for publishing new versions and maintenance of older ones. ICD-10, which is tenth vision of the publication, is nowadays used as international standard for classification of diagnoses and diseases in many medical documents, reports and several statistics. With the eleventh vision coming out soon, this should work as a major expansion for the amount of information stored in this publication, which are for example more detailed description of the dinase, specific signs and symptoms that can occur or suggested treatment procedures. This should increase the overall potential of this publication as a more versatile and complex tool for work with medical data and hospital records The main goal of our work is to create new web-based portal, which could be used as a tool for presentation of data and information stored in ICD. It should be capable of complex searching and location of all possible results for given input information, if it should be whole name of disease, only code identification, or even part of a description of the disease. Another part that should be helpful with this searching would be shadow help that would suggest possibilities of searched up terms taking into account the possibility of typing errors and absence of knowledge of the correct complex terms. The final output should be getting as much as possible information from the ICD for the concrete searched term, along with getting the full information with knowledge of only the code identification which would be usable in work with medical data in healthcare reports and patient records, or specific medical statistics and research. Keywords: International Classification of Disease, medical clasificators Hide
		KLASIFIKACE HOSPITALIZAČNÍCH PROCEDUR = PŘESNÁ IDENTIFIKACE POSKYTNUTÉ PÉČE Irena Rubešová, Jitka Vašková, Pavlína Vyhnanovská, Miroslav Zvolský
		ANOTACE: Klasifikační systémy zdravotních intervencí (výkonů, resp. procedur – všechny tyto termíny jsou zaměnitelné) prošly v posledních deseti letech velmi radikální proměnou. Zkušenosti se systémy první generace (vzniklými před rokem 2000) vedly k formulování principů, na jejichž základě byly vytvořeny klasifikace druhé generace (viz obr. 1). Ukázalo se, že je velmi důležité tyto principy předem dobře promyslet, přesně formulovat a následně důsledně uplatňovat. Výsledným klasifikacím výkonů velmi prospělo, že přijaly řadu principů, které jsou známé a používané v nezdravotnických taxonomických soustavách.... Více Klíčová slova: Skrýt
		UŽITÍ REFERENČNÍCH MODELŮ VE ZDRAVOTNICKÉ INFORMATICE Libor Seidl, Michal Potůček
		ANOTACE: Součástí návrhu informačních systémů je vedle analýzy klinické domény i konstrukce aplikačního datového modelu. Přehledový článek nabízí popis dostupných referenčních modelů EN 13606 a HL7 RIM, jejich rozsah, základní vlastnosti i způsoby užití. Záměrem je sjednocení konceptuálního myšlení, usnadnění modelování klinické domény a v určitých případech snad realizace aplikačního modelu na základě některého z referenčních modelů.... Více Taková aplikace je vždy snáze integrovatelná a propojitelná s ekosystémem zdravotnictví pomocí standardizovaných datových protokolů, které na referenční modely spoléhají. Článek se zamýšlí nad úskalími při použití modelů HL7 FHIR a DASTA jakožto referenčními modely pro aplikační modely. Ve výsledcích je popsána zkušenost s adaptací HL7 FHIR DSTU 1.0.2 jako aplikačním modelem. Klíčová slova: zdravotnictví, interoperabilita, datový model, referenční model, aplikační datový model, EN 13606, HL7, HL7 RIM, HL7 FHIR, DASTA Skrýt
		UTILIZATION OF REFERENCE MODELS IN MEDICAL INFORMATICS ABSTRACT: Every healthcare IT application development must utilize clinical domain analysis as well as application data model development. This article offers a brief description of two available reference models (EN 13606 and HL7 RIM), it describes key properties and methodology of use. The aim of this article is to uniform conceptual thinking, ease clinical domain analysis and in some case maybe an application model will be derived from the reference model. Such application will be always smoothly interoperable with the rest of health IT ecosystem utilizing standardized data protocols. The article also describes pitfalls when HL7 FHIR model and Czech DASTA model is used as a reference application model. In results we describe own experience on PHR information system based on FHIR as a data model.
		JAK PROBĚHLY PRVNÍ MĚSÍCE ZAVÁDĚNÍ E-RECEPTU Štěpán Svačina
		ANOTACE: Pro další rozvoj Českého zdravotnictví je klíčový rozvoj e-Health. Dojde k zvýšení efektivity a k zvýšení bezpečnosti zdravotnictví. E-recept se tak poměrně neočekávaně stal prvním krokem tímto směrem. Přes mnoho problémů první měsíce využívání e-receptu ukázaly, že je to cesta správná. Více Klíčová slova: e-Health, e-recept, bezpečí ve zdravotnictví, kvalita ve zdravotnictví Skrýt
		WEBOVÁ APLIKACE POSKYTUJÍCÍ PODPORU SPRÁVNÉHO VÝBĚRU A REALIZACE STATISTICKÉ METODY Lubomír Štěpánek, Čestmír Štuka, Martin Vejražka
		ANOTACE: Každý badatel čas od času čelí problému správného výběru statistické metody, která by měla být aplikována, aby vhodně analyzovala jeho data. Naší snahou je zjednodušit tento proces ve smyslu vytvoření webové aplikace, která nabízí pomocnou ruku výzkumníkovi, který řeší statistickou analýzu ve své práci. Aplikace je vytvořena pomocí jazyka R a jednoho z jeho balíčků, Shiny, a je volně dostupná online. R je otevřený programovací jazyk a prostředí věnované zejména statistickým výpočtům a následným grafickým náhledům.... Více Aplikace je dostupná na R-serveru 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na http://shiny.statest.cz:3838/statisticke_nastroje/ a je založena na vývojovém diagramu navigujícím k aplikovatelné statistické metodě. Integrovaný vývojový diagram umožňuje výzkumníkovi vybrat nejvhodnější statistickou metodu ve smyslu průchodu diagramem krok po kroku tak, jak výzkumník dělá rozhodnutí odpovídáním na kladené otázky. Po určení nejvhodnější metody je přímým odkazem přesměrován na záložku aplikace, která nabízí provedení dané metody nad daty, která badatel do aplikace nahrál. Poskytnutí uživatelsky přátelské aplikace a vývojového diagramu mapujícího rozhodovací proces potenciálních statistických metod a vybírající tu nejvhodnější považujeme za cestu, jak tento proces zjednodušit. Přímé spojení – pomocí odkazu – mezi návrhem metody a záložkou s její realizací může zlepšit uživatelský komfort. Klíčová slova: statistické výpočty, jazyk R, Shiny, webová aplikace, biostatistika, statistická podpora, statistické rozhodování, vývojový diagram Skrýt
		WEB-BASED APPLICATION PROVIDING GUIDANCE FOR THE CORRECT STATISTICAL TEST SELECTING AND EXECUTION Each researcher often faces the problem of correct choice of the right statistical method which should be applied in order to analyse her data properly. We tried to simplify this process in terms of working out an application that gives a helping hand to a researcher handling statistics in her or his analysis. The application is built with R language and one of its packages, Shiny, and is freely-available online. The R is an open-source programming language and environment designed for statistical computing and graphics. More The application is available at R-server of the First Faculty of Medicine, Charles University, "http://shiny.statest.cz:3838/statisticke_nastroje/" and is based on flowchart diagram navigating to an applicable statistical method. The integrated flowchart enables a researcher to pick the most appropriate statistical method by the means of going through the flowchart step-by-step as she progressively makes the decisions by answering the ordered questions offered by the chart, and, after that, she is linked to a tab of the application which allows using the suggested method and which provides an interface for uploading researcher’s data and performing an analysis. We perceive that providing of a user-friendly online application and flowchart mapping the decision-making process of possible statistical test choosing and pointing out the most appropriate one, is the way how to make the described process more easy-to-follow. The direct connection between best possible statistical method and graphical interface performing the method computations could increase a level of user comfort. Keywords: statistical computations, R programming language, Shiny, web application, biostatistics, statistical support, statistical decision making, flowchart Hide